No přesně, mě by vůbec nenapadlo někomu něco radit, nebo srovnávat, ale opravdu z vlastní zkušenosti: ti co mají zrovna co říkat, tak se staraj o ostatní. Přímo nesnáším jakékoli srovnávání děti ve vývoji, prostě každý dítko je jiné, teď je v něčem pomalejší, pak zase přeskočí, prostě je to rozdílné.Přímo jsem alergická na geniální děti, to se teď taky dost rozmáhá a každý druhý rodič vidí ve svém dítěti malého genia. Fakt bych si chtěla v tomhle zachovat takový nadhled a mít z dítěte dítě a ne nějakou cvičenou opičku.
jo a jinak dneska zase jobovka: tak se nade mnou zasnil jeden starší kolega a říká: to bude holka, nějak vám bere krásu :@ , NO TAK PARDOOON, jsem jenom tlustá ošklivá těhule a nikomu se za to nebudu omlouvat 😀 😀 😀 , no uvidíme, co mi zase kdo řekne, fakt už si z toho dělám srandu, já se cítím skvěle, naopak se mi zdá, že se mi zlepšily vlasy a břicho schovávat nebudu. I když vím včelko, že člověk se tomu u sebe zasměje, ale když se to týká někoho blízkého a dítěte zvlášť, tak to bych měla fakt sto chutí jí dát jednu do zubů, ale to co bych jí řekla, mě vždycky napadne až poté, nikdy ne v té chvíli.
Jo a já jsem si tedy zatím na bříško nenarazila, ale zato jsem se v tomhle týdnu snad 3x strašně lekla. Jednou v kanceláři telefonuju a v tom ukončím hovor a otočím se na židli a za mnou stála kolegyně, no já jen vykřikla : DO PRDELE,CO TADY DĚLÁTE??? A to byla prosím dáma v letech manažerka, ale prostě to ze mě vypadlo,, podruhé stál vedoucí za rohem a já ho neviděla, to jsem měla infarkt č. 2 a potřetí jsem byla ve městě a čuměla do výlohy na velikonoční dekoraci a v tom na mě AHOJ kamarád a to byl zase infarkt. Tak jsem se vždycky červíkovi omllouvala a hladila bříško. Ale prostě jsem lekavá, mé okolí to ví, tak si mě nedovolí vystrašit třeba, to bych zemřela. Alespoń můj manžel ví, až se mě bude chtít zbavit, že na mě stačí bafnout a jsem kaput, nemusí si na to nikoho najímat. 😀
