Ne nebojte, nejste slepé ani netvrdlé, já jsem to tady nikdy nenapsala. Mám s tím docela špatné zkušenosti, že si pak lidi myslí že se snad ňák chlubím nebo co. Už jen to že bydlím takhle daleko mě připravilo o jednu kamarádku. Přitom jsem za ní vždycky o dovolené jezdila, vozila drobné dárky a psala jsem jí emaily, sms i jsem jí volala. Ona přestala odpovídat. Nebydlela jsem blízko, tak jsem jí přestala zajímat. O další kamarádku asi přicházím tím, že čekám dítě. Ona je ještě starší než já, svobodná a bezdětná. A to se o miminku skoro vůbec v emailech nezmiňuji 🙁 Přitom mi není co závidět, žijeme tu stejně jako jiní mladí všude na světě. Jen se máme rádi a jsme šťastní i když nám v garáži nestojí Ferrarri a to asi někdo nedokáže pochopit. Ani nevíte jak mě mrzí když mi někdo řekne „no jo, vy se na tom západě máte, nic vám neschází“. Ale že se lidi musí všude snažit, aby se měli trochu dobře, to asi nevidí. Nikdy jsme od rodičů nic nedostali, všechno jsme získali svojí prací a šetrností. Už jsem se tu chtěla „přiznat“ dřív, ale vždycky jsem si to nakonec rozmyslela. Miminka kopou do bříška stejně v Čechách i tady 🙂 tak mi to nepřišlo důležité.
