Když jsem se před pár lety zeptala mamči, jestli s námi (jsme 3 sourozenci) neměla jít v minulosti na alergii, že jsme všichni alergici, tak mi řekla něco v tom smyslu, že nám nic nebylo, akorát jsme smrkali. Upozorňuji, že od dětství ani jeden z nás nemůže nikam vyrazit bez kapesníku. Jediná já jsem se rozhodla s tím něco udělat a už skoro deset let jsem v péči alergologů a je mi fajn. Mamča si zkrátka nepřipustí, že léčení alergií u nás zanedbala. Přitom můj bratranec měl od dětství silné pilové alergie, skoro přes slzící oči neviděl, totálně ucpaný nos, takže se klidně mohla se svojí sestrou o případné léčbě poradit, protože bratranec byl lékaři sledován.
Včelko, určitě jděte s malou k lékaři, s alergiemi není radno si zahrávat, ale to ty sama víš. Já budu také svoje dítko sledovat a při prvních příznacích k lékaři vyrazím. Jestli má tvoje tchýně tak silnou alergii na ořechy, tak by měla u sebe mít pohotovostní balíček, kteří alergici mají nosit stále sebou pro případ projevu alergie. Buď jsou to prášky nebo přímo injekce proti alergii. Nikdy nemůže vědět, jestli nebude třeba kontaminované jídlo v restauraci a pak může klidně umřít. Já jsem měla před deseti roky anafylaktický šok (po snězení kupované bagety, bohužel se dodnes i přes mnohé testy nepodařilo zjistit, co to tehdy mohlo být), jela ke mě záchranka, kdyby přijeli o pět minut později, tak jsem po smrti. To mě dohnalo k alergologovi.
Také nemám ráda pojídání léků, ale vím že někdy člověk prostě léky brát musí, protože by mu jejich nebraní mohlo způsobit velké problémy. To je jako s léky na vysoký tlak, také nechápu, jak je někdo může chvíli jíst, pak zase ne, jako by to, že je bude jíst obden něco mělo zlepšit. Co jde, to raději léčím bylinkami (šípkový čaj na nachlazení atd.), ale někdy musí nastoupit klasická medicína.
