Jo spící období se zas vrací, večer ani tak ne, ale ráno, já bych spala snad do jedenácti. Zajímavé je, že když tuto sobotu a tu před měli moji rodiče na noc malou, tak sem samozřejmě vstávala v 6 jako s ní.
Markéta už nám asi porodila. Zrovna včera jsem se bavila s chotěm, že oproti tomu když sem čekala dcerku tak se porodu nebojím, nebo nemám z něj takovej ten blbej pocit, nevím jestli je to tím že první byl blbej, tak teď mě nemůže nic překvapit, nebo že mám pocit že budeme v příjemnější porodnici. Jak to máte vy? I když času dost, vše se může změnit, že jo?
Jo a jak ste tu psaly, co plánujete dělat na mateřský až se prcek narodí, já myslím že je na místě říct si „nedávat si velké úkoly“ já si taky u prvního říkala že se vrátím do školy a pořeším někej ten titul. První půlrok sem si to tak užívala to zžívání, pak sem byla furt nemocná, další rok sme dělali okna který když sme doděli tak sem otěhotněla, no takže já už si žádný úkoly nedávám 8-|
