Jo Nelyn přesně tě chápu, my jsme měli v obýváku mrak porcelánu. Manžel miluje čaje, teda ne ty z pytlíku ale ty opravdový, takže sme tu měli čínskej, japonskej a já nevím jakej porcelán. Vydrželo to tu do skoro půlroku malý, pak zjistila že ty šálky sou bezva věc a dá se s nima třískat. A šlo to to do skříně. Dětská doktorka nám jednou řekla že byt který je uzpůsoben batoleti je vlastně holobyt, no a měla pravdu. Časem se ty věci vážně přemisťují, mizí a stávají se nepotřebnými 😀
A k tý postýlce, já to řešila těma křesílkama, měli sme dvě tak sem mohla střídat a prababička ušila prošívanou měkkou hrací deku tak se pak válela po zemi a hrála si, měla přehled, nemohla od nikud spadnout a byla spokojená. Do postýlky jsem jí dávala jen na spaní. Pravda první asi 3týdny byla v postýlce furt, ale já sem byla v posteli taky a dávala se do kupy, takže na úplný začátek sem to neřešila.
