Nelyn, asi jsem nějaké příspěvky nečetla – jak se bude jmenovat vaše holčička, když jí říkáš Mášenka. Marie? Mášenka zní moc roztomile 🙂 Jméno pro našeho mrňouska vybíral manžel – já pro holčičku. Takže to bude Maxime (psáno takhle francouzsky). Moc se mi to jméno líbí, zní tak nějak bojovně 🙂 Vybírali jsme jména, která existují v ČR i Francii, ale i celosvětově. A jak jste na tom se jmény vy ostatní???
Jogo, tady by se to na vesnicích každý týden neuživilo 🙂 Ale je to vždycky prima, potkáme tam známé, pokecame, občas i něco koupíme. Já jsem nejvíc na knížky, ale prodávají i věci na děti, tak možná na některém z větších koupím i něco na mimi. Také se tu prodávají různé starožitnosti, ale samozřejmě i naprosté harampádí. Hledala jsem na interntu, kolik ty knížky stojí původně – ty ošahávací s různými materiály stojí každá 6,95 euro (já mám každou po 0,50 euro), ty s těmi nákladními auty dokonce každá 10 euro (já opět po 0,50 euro). Mám z nich velkou radost (a po zjištění cen dvojnásobnou) a všechny už jsem manželovi nahlas přečetla 😀 Moc dlouho to ale netrvalo, protože tam jsou hlavně obrázky. Jsou to takové ty knížky se silnými stránkami z kartonu, takže vydrží věčně 😀 Dokonce jsem tam koukala na jednu knížku na výuku AJ pro malé děti, ale tu mi manžel zatrhl, že to je snad už opravdu předčasné 😀 😀 😀 Ale když já jsem na knížky opravdu úchylná 🙂
Jinak s těmi Albánci a Turky, tady je to to samé s Araby. Naštěstí u nás na horách a na vesnicích všeobecně je to v pohodě. Ale třeba v Marseille je to hrůza. Chodí roztažení po silnici a běda, když je chceš objet. Nebo jdou provokativně roztažené po chodníku. Ale i v menších městech je to v určitých čtvrtích síla, poškrábaná nebo vykradená auta, moje známá se dokonce stala obětí ošahávání od mladých Arabů a to měla sebou malou dceru. Na druhou stranu jsem v práci dělala s jedním Maročanem a byl naprosto v pohodě, vždy byl ochotný mi pomoci, žádné ofrňování nad ženskými.
