Oběd úspěšný tak napůl 🙂 Po uvaření toho bylo (30g kuřecího, 100g brambor, 100g řepy) cca 230 g, snědl cca 85 g, což považuji za úspěch na to, že ta řepa byla poprvé a že to mělo jinou konzistenci než kupované. Maso bylo nakrájené na drobno, takže po namixování bylo v pohodě, brambory také, ale řepa nechala kousíčky, takže to párkrát vypadalo, že bude zvracet, ale ustál to 😛 Ale dělal u jídla příšerné opičky, kroutil se, kýval se, natahoval se ručičkama po všem, co by mohl chytit. Od té doby, co je v židličce, tak se takhle projevuje, v lehátku tolik nemohl. Takže jsem ho posadila na klín, to pomohlo jen na chvíli. Jestli bude takový jedlík jako manžel s jeho bráchou, kteří jedli za přítomnosti vařečky na stole, tak se mám na co těšit. Pro ně bylo jídlo ztráta času, chtěli si raději hrát. Jinak jí Maxík dobře, jí s chutí a sní všechno, jen kdyby u toho chvíli poseděl. To by bylo snad snadnější nakrmit klubko hadů 😛
Maxík už pár dní v průběhu dne dělá jako když bafá z fajfky, k ničemu jinému se to nedá přirovnat. Včera mi přišlo, že si notoval s Jirkou Kornem, který tu běžel pořád dokola. A dneska začal říkat něco mezi va-va-va-va a ba-ba-ba-ba. A trénuje to skoro celý den 🙂 i v kočárku. Tak si myslím, že to „bafání z fajfky“ byla předzvěst slabik, protože se u toho tváří úplně stejně. Nejdřív si to zkoušel nanečisto potichu a až si byl jistý, tak to zkusil nahlas. On fakt bude tajnůstkář 😀
