Tady možnost vany není, ani před ani při porodu. Takže není co řešit. Je k dispozici jen balon.
Podařilo se mi zprovoznit MP3, kterou dostal manžel v roce 2007 jako vánoční dárek z práce (to je vidět, jací jsme „mladíci“, když nám MP3 leží 3,5 roku doma bez využití 🙂 ), a nahrála jsem si tam jak české, tak francouzské písničky mých oblíbených zpěváků. Sice nevím, jestli si to vůbec pustím, ale doporučují to, tak to v nejhorším zase povezu z porodnice nepoužité zpátky 🙂
K velikosti oblečků do porodnice – my máme připravenou velikost 54, ale některé věci jsou větší než ty ostatní, tak se uvidí, jestli mu z toho něco bude. Ale manžel je instruovaný, kde co najít, tak mi v nejhorším druhý den doveze větší věci (vel. 60). Teda pokud budeme mít maxi Maxe 🙂 No lepší maxi-Max než minimax (neboli hasicí přístroj – to je vysvětlení pro ty, které tenhle výraz nepoužívají).
Z porodu zatím strach nemám, i když jsem viděla v TV dokument o 16 leté holce, která se nechala zbouchnout 21-letým klukem a u porodu řvala i když měla epidurál. Ale myslím, že to bylo dost tím, že asi nebyla dost psychicky vyzrálá. To prý dělá v těhotenství i při porodu také hodně. Ale začínám mít obavy z personálu, aby nebyl nepříjemný, když nebudu spolupracovat podle jejich představ nebo kdybych náhodou něčemu nerozuměla (když tam bude manžel, tak mi poslouží jako tlumočník). Po té konzultaci s anestezioložkou o tom přemýšlím čím dál víc. Také jedna z porodních asistentek na kurzu mi přišla, že asi ještě nemá děti a tudíž má trochu divné představy o tom, jak bychom měly teď v pohodě doma trénovat aspoň dvě hodiny denně dýchání, tlačení a kdoví co ještě. Začínám mít pocit, že pokud budu v porodnici brečet, tak to bude jen z personálu a ne z poporodních depresí. Vím, že za pár dní vypadnu, ale mě to dokáže zamrzet, když je na mě někdo hnusný jen proto, že není po jeho a já za to přitom ani pořádně nemůžu.
O kyslíku tady nic nevím, i když v tom dokumentu té holce dával partner z masky dýchat.
K bolavým bradavkám – ta zasloužilá matka, která čeká 5.dítě a byla s námi na kurzu, radila začít si asi měsíc před porodem štípat bradavky. Že jsou pak víc zvyklé na nápor při kojení a nejsou pak problémy. Zkoušela jsem to, není to nic příjemného, ale jestli to má pomoci, tak v tom budu pokračovat. Snad se s kojením zdárně poperu.
