Máňo uplně na začátku to všechno jde, seš v takové euforii, a pokud bude muž doma, tak je to taková dovča 😀 , ale ten návrat do reality je trochu tvrdší.Vařila sem tak,že toho bylo víc a druhej den to měli k obědu a vařili sme když byl muž doma z práce, buď já nebo on, měla sem v mrazáku nějaký bedničky do zásoby ale po pul roce sme je vyhazovali. Nejdůležitější je najít si rytmus. U mě se únava dostavila až tak po 3měsících. Teda když nepočítám prvních 14dnů rekonvalescence po císaři, to byl ale muž doma a jídlo nám občas dávali naši, nebo když přišla babička či prababička na návštěvu tak vždycky s jídlem, ale často to nebylo, stačilo mi že se sem všichni pozvali v den propuštění z porodnice kdy mě začínal zánět v prsou a horečky,pak měli útrum.
Řekla bych že fakt nejhorší je to jak si každej myslí že chodit na xhodinové návštěvy k novopečené rodince je to nejlepší :@
Jo a Máňo to „za nás“ budeš poslouchat ikdyž maminku ani tchýni nebudeš mít doma…..
