Ahoj květinky – skoro maminky,
no holky můžu vám říct, že ten 7. měsíc je u mě už znát, hlavně k večeru mám co dělat abych vstala z gauče:D , musím se vždycky převalit na bok a pak opatrně, pak se ještě rozchodit, docela se děsím, jak to bude postupovat dál, připadám si jako neohebný tuleň. No a to HORKO!!! No já asi chcípnu, včera jsme byli u vody, pěkně jsme leželi ve stínu, ale záviděla jsem jim tu vodu (já tedy do vody nechodím), já se bojím, že bych něco chytla. No a jsem ráda za každou bouřku, která se spustí, no na následující dva dny hlásí až 33 stupňů, tak to asi nepřežiju v kanclu, no ale ještě 14 dní do práce, pak týden dovča a pak ještě 3 týdny a budu taky doma – JÁ SE TAK TĚŠÍÍÍÍÍM. Nejhorší je to ranní vstávání. Ohledně zařizování, to nejdůležitější už mám a z drogerky to nechávám až budu doma, tak doufám, že se budu moc hejbat, abych to všechno ještě dozařídila a vyprala malé věci a tak. Jinak jméno pořád nemáme, naše malá holčička asi bude beze jména :^)
