Včelko, ten dotaz, jak často necháváme děti tatínkům na krku, asi nebyl určený pro mě, že jo? 😀 Já se těším, že až přijede panímáma, že jí budu dávat Maxíka na procházky a budu se věnovat domácím pracem (teda ne sobě 🙂 ). Ale moc dobře vím, že se mi bude po něm i tu hodinu nebo dvě stýskat a že to nejspíš skončí tak, že budu chodit s nima 😀 😀 😀 Byla jsem pryč jen jedinkrát, někdy v listopadu, když tu manžel ještě byl, a celé ty dvě hodiny se mi stýskalo a dokonce jsem volala domů. Ne že bych chtěla manžela kontrolovat, věřila jsem mu na 100% že to zvládne, ale jestli se náhodou Maxík neshání po mamince. A on si zatím klidně chrněl v postýlce a po mamince ani nevzdechl :'(
Když jsme se dnes vraceli z procházky, tak jsme potkali maminku té Češky, přijela na návštěvu a byla se projít s vnukem. Ten kluk měl na sobě zimní čepici a prošívanou zimní bundu (fakt hodně tlustou, tak do -20 stupňů) a já měla tričko s kr. rukávem a přes to vestu bez rukávů od teplákové soupravy (kvůli zádům). Maxík měl body s dl. a přesto tričko s kr. rukávem, tenký svetřík jsem mu předtím sundala. Ve stínu za barákem bylo 17,2 st, ve stínu na terase (ale je to slunečná strana) 22 st., a na sluníčku 29 st. Pak nemají být ty děti nemocné, když je rodiče takhle nabalují. Pochopila bych jarní čepici, svetr a třeba silnější vestu, když se třeba dostanou do stínu. Já radši praktikuji několik tenčích vrstev.
Včera Maxík nechtěl spinkat, poplakával v postýlce, tak jsem ho po 20 minutách vytáhla, chovala asi 20 minut a v bdělém stavu (okolo 20.15h) opět vrátila a to už pak usnul. Asi jsme oba dospávali předchozí noc, protože jsme vstávali až v 7.30h. Kojící polštář na spinkání fakt funguje skvěle.
