Tady rodí asi 60% ženských s epidurálem, takže se to tu nebere jako nějaká „slabost“. PA nás o epidurálu informovala tím stylem, že nám vykládala, kam se to píchá, ukazovala nám hadičku, kterou se pak vede anestezie a kde to budeme mít přilepený 🙂 Některé z nás ho řekly automaticky, zbytek jsme řekly, že se uvidí. Nebyl nikdo kdo by řekl, že ho absolutně nechce. A píchá se tu v sedě!!! Sedla jsem si na lůžko, vyvezly ho do potřebné výšky, aby se to doktorovi dobře píchalo, PA si stoupla naproti mě, dala mi ruce na ramena a naklonila mě (vypadaly jsme jak hráči rugby, kteří dělají „mlýn“). Počkali až odezní kontrakce a doktor mi to napíchl hned napoprvé. Já jsem nad epi váhala právě kvůli tomu, jak se říká, že zpomalí porod. U mě to rozhodně neplatilo. A spoupráce u porodu? První 3 kontrakce na tlačení jsem cítila, pak další ne a pak mi dala dětská sestra ruku na břicho a hlásila další kontrakci, kterou jsem necítila, tak jsem podle pokynů dvakrát tlačila a poslední kontraci, na kterou jsem tlačila 3x jsem už zase cítila. Takže se to dá určitě zvládnout i když nejsou kontrakce náhodou cítit. Stačí zkušený personál. A nikdo mi nenadával, že jsem tu jednu kontrakci prošvihla, PA i dětská sestra byly hrozně příjemné. Přístup PA mi tu přišel hodně profesionální, jsou to tady skoro poloviční doktoři (se svými pravomocemi). Když se nás na kurzu ptaly, jestli chceme kojit nebo dávat láhev a jedna holčina řekla rovnou, že láhev, tak PA ani nemrkla, akorát jí řekla, že až bude hodina o kojení, tak jestli chce, tak nemusí chodit. Žádné hnusné pohledy nebo komentáře. Prostě respektují rozhodnutí matky.
Jinak to naše zvířátko se fakt asi pochlapilo, protože další dvě kojení „bez řečí“, dokonce se přihlásil po míň než dvou hodinách a téměř hned se přisál, což dřív neexistovalo, nejdřív po 4 hodinách a ještě „se spoustou keců“ 🙂
