Dobré ráno, květinky Tak jsem „detektivku“ radši sepsala mimo, protože jinak by to tu mělo asi sto dílů, jak pořád musím někam odbíhat. Stejně mi to ráno nešlo vložit celé, tak rozděluju…
Začalo to tak, že jsem byla ve čtvrtek na kontrole, kde mi dr. udělala toho hamiltona a říkala, že ideál, kdyby se ještě odpoledne trošku zasnažil tatínek, že večer se zas uvidíme – no tak volat kvůli tomu tatínka z práce teda ne, ale asi hoďku po pěkné chvilce večer mi začaly kontrakce, ráno jsem vám ještě psala, že jsou teda nepravidelné, a když už bylo od začátku kontrakcí 12h, tak jsem volala do porodnice, oni že to klidně můžou být poslíčci a přestat, čemuž jsem teda ani za mák nevěřila a radši jsme vyrazili na kontrolu. V čekárně jsme museli čekat snad 2hodiny, než jsme se dostali na řadu, prodýchávat tam kontrakce mezi těma, co přišly jen tak na monitor, bylo fakt supr. Pak mi natočili monitor a pak doktor na mě koukal jak na vola, co tam dělám, když nemám kontrakce pravidelné. No při vyšetření ke svému překvapení zjistil, že jsem na 4cm otevřená a porod tedy už začal a že si mě tam milostivě nechají… A od této chvíle už na mě byli všichni hodní a skvělí.
Poslali nás rovnou na porodní box, sestřička mi ukázala standart (wc+sprcha na chodbě) i nadstandard(vše na 1místě=1000kč příplatek) a když viděla, že bych klidně i ten standart, tak že je to dobrá volba, že čím víc toho při porodu nachodím, tím líp – tak jo. No a pak jsme tam teda s taťkou seděli a čekali, časem jsem dostala klistýr, no jak jsem na něj slyšela kladné ohlasy, jak prohřeje bříško a všechno – já to v sobě nemohla udržet, takže prohřátí o ničem, no a pak se mi to zas nepovedlo dostat ven vše, takže pak při porodu jsem se za to trochu styděla, ale vlastně mi to bylo jedno…Nějak jsem nepochopila, jak můžou maminám ulehčit ty míče – mně strašně vadilo, když mi stehna tlačily na bříško a prostě vůbec mi to nějak nesedělo. Mým největším kamarádem – samozřejmě až po manželovi – se staly žebřiny, na které jsem se v předklonu zavěšovala rukama, aby bříško jakoby volně viselo, a snažila se je při kontrakcích rozmačkat. Epidurál mi teda nikdo nenabídl, asi bych ho brala všema deseti, ale když pak PA viděla, jak se to celé stupňuje, nabídla mi, že mi napíchnou vodu – tak jsem říkala, že cokoliv – tak to ze mě šplouchlo do nějaké mísy a já zas mazala tentokrát do kleku k žebřině a že jí mám říct, až mě to bude nutit tlačit…
