No jo, to jsme my ženský, děláme si starosti dopředu – já jsem v tom tedy expert, ale učím se prostě neřešit nic, co bude za rok, či za pět let, ono se to prostě nějak vyřeší, alepoň já jsem si vždycky něco plánovala a pak stejně bude všechno jinak, takže holky přesně, jak už tady někdo řekl, užívejte si teď miminka a snažme se moc neobávat budoucnosti, ono prostě nějak bude.
Jogo, tak to máš fajn plány, dělat to, co člověka baví, to je prostě super, mě se to tedy zatím moc nepovedlo, já jsem udělala ekonomku a teď dělám finance v dopravní firmě, nedělá mi to problém, občas mi to i baví, ale není to tak, že by mě to úplně naplňovalo, mě by třeba strašně bavilo, kdybychom s manželem dělali na sebe v jedné firmě a něco jako firmu vybudovali, ale jak máme hypotéku, tak na zbudování firmy nejsou ani peníze, ani vlastně odvaha, protože v tomhle jsme hrozně opatrní a nevěříme si, že bychom to zvládli, a vlastně ani nevíme vůbec v jakém oboru, manžel dělá manažera ve strojírenství, oba máme docela odpovědnost, ale ona odpovědnost je v cizí firmě a nejde o naše peníze, žejo:D , jinak v cizině jsem byla, rok jsem byla v Rakousku a pak dvakrát půl roku v USA, takže nic dlouhodobýho, jako vy holky.
A jinak holky, já ještě taky vůbec nevím, jak to budu dělat s tou prací z domova a budu chodit 1 den v týdnu do práce, někdy o tom přemýšlím, že to přeci nemůžu zvládnout, ale pak zase že to bude pohodička, no prostě je to na houpačce.
Jo a Máňo, to ten nadřízený tvého manžela neví, že máte miminko? Já si myslím, že vy to s Maxíkem zvládnete, ale asi je to trošku škoda pro manžela, že o ty měsíce přijde, ale jestliže nechcete jedináčka a budete mít další, tak to asi taky taková trága není, a jestli to bude pro manžela hodně výhodný, tak proč ne.
