Tak já tedy musím zaklepat ale do nás nikdo nerýpe ohledně dětí jako kdy a kolik, ale to může přijít. Jen vím, že některým lidem přijde divný, že já chci pouze jedno, možná je to opravdu tím, že jsem jedináček a na druhou stranu vím ,že mu můžeme dopřát školy apod. když to vezmu po fin stránce a to by u víc dětí nešlo a já to tak měla, naši mi v tomhle směru mohli hodně poskytnout i když se říká a já s tím souhlasím, že jsou důležitější věci.
Tak jsem opět naháněla laktační poradkyni no musím vydržet do pátku nebo až do pondělí, ale to ještě zvladnu, pořád mám dost chuti a síly to kojení nevzdat tak bojuju. Ted tady byl můj táta a kokal jak malého krmím stříkačkou jak je uřvaný a usíná, no on řekl zda se nechci vratit k lahvím, že neudu první ani poslední co nemůže kojit, ale už si neuvedomil, že lahev je prostě omezující a já bych už tak ráda s malým vyrazila ven na dýl nebo s kamarádkou na kafe a ne jen ne hodinku kolem „baráku“ protože na ulici dítě nakrmín prostě nemůžu a termosky a UM je az to poslední. Někdy si říkám, proč zrovna já, nebo kde jsem udělala chybu…. fakt je to na nervy tahle bezmoc
