Jo a když Maxík dává najevo, že už nechce (třeba nepolkne a vidím, že má ještě v pusince), tak s jídlem končím a nenutím ho sníst ještě posledních pár lžiček, to je radši dojedu já. Zeleninku papá tak max. 20 minut, déle už ho to nebaví a tak mu utřu pusinu a dokojím. S tím dokojováním je to paráda, že nemusím dělat mléko, aby si trošku cucnul na zasycení. On teda po těch 120-130g ještě docela intenzivně sosá, ale ta porce mi přijde teď optimální. Masozeleninové už jsou 200g, tak počítám, že tam nám bude něco zůstávat.
Nevím, jestli jsem to tu psala (povzbuzení pro ty, co moc nepřibírají) o našem přibírání a hubnutí. Pondělní hodnoty: 2.1. 7,33kg, 9.1. 7,38kg, 16.1. 7,54kg, 23.1. 7,74kg (pět dní nekakal), 30.1. 7,68 kg. Takže za měsíc přibral 350g. Po zavedení příkrmů je měsíční přírůstek poloviční oproti předchozím hodnotám.
Úplně bych zapomněla Kačko, že jsme byli také na focení do pasu. Tady si musíš přinést fotky s sebou, tak jsem byla nucená s Maxíkem navštívit fotostudio. Paní mi ukázala, jak si mám sednout z boku, Maxíka posadit na stehno a jednou rukou ho držet zezadu a druhou zepředu. Maxík seděl naprosto ukázkově, koukal přímo do objektivu, hlavičku hezky rovně, obě ouška byla vidět… ale pořád se smál. Já teda paní už při příchodu varovala, že to možná bude problém, ale tohle asi nečekala. Paní se snažila o jakousi gestikulaci, která u Maxíka ale vyvolávala ještě větší smích. Když se jí konečně asi na poosmé podařila jakž takž zavřená pusinka a já mohla konečně vstát, tak mi říkala, že tam všechny děti pláčou. Dokonce se na nás přišel podívat její kolega, který nás zahlédl odcházet vysmáté z ateliéru, protože tohle tam fakt ještě neměli. Teď ještě aby fotky uznali na pasovém, kam zítra jedu.
