Vcelko, obříci si asi nehrají:D Radovánek taky reaguje jen na to, co s ním dělám já – aktivita s hračkama naprosto žádná…
Dneska u nás byla mamča a malej po dnu, kdy byl hodňoučký zlatíčko, tak hodinu po jednom kojení se rozječel, nepomáhalo ani babiččino utěšování, ani čajík, tak jsem prohlásila, že je to prostě hlad a dala mu zas pít, tak se s chutí napil a usnul. No a já si poslechla ty řeči, jak si na sebe šiju bič, že sotva malej zaplače, tak už ho utěšuju prsem, že toho začne využívat, a jak je to hrozný, když se děti maminkám sápou do výstřihu, a to oni že mě klidně před spaním nechávali řvát hodiny…No nevím:S Nevím, jestli si to jen namlouvám, že je malej hodnej a brečí jen když se opravdu něco děje, protože bych to asi nezvládla ho nechat dýl ječet Je pravda, že když je po většinu času spokojenej, tak tím víc mě pak jeho pláč deptá a utvrzuju se v tom, že není ten vyřvávací typ. No tak mě to trochu rozladilo, jestli mám náběh na to být tím učebnicově špatným typem matky… Jen si pořád myslím, že když na ten jekot zabere jen to, že se malej napije (ne že by si s prsem hrál nebo jen dumlal) a vytuhne, tak že je to fakt hlad.