Peťulo, ted mě císař tak nerozhodil jako u Viky. Taky mi trvalo hodně dlouho než jsem to překousla, já musela vyhledat i pomoc, protože se mi o tom i zdály sny, fakt na bednu, místo abych si užívala Viky byla sem z toho dost vyřízená, ještě nám to s ní nešlo, nechtěla jíst a v porodnici se chovaly sestry i dr. pěkně hnusně. Pokud máš normálního gynekologa tak mu řekni že s tím máš problém, ale až tak po šestinedělí, teď máš hormony všelijak. Měl by ti umět poradit co s tím.
Někomu císař neva a bere to v poho a holt někdo to má v hlavně rozhozený. Proto jsem teď hledala i porodnici kde je jinej přístup a já budu moct být s malinkou hned, a vyplatilo se, i když jsem se po císaři teď dozvěděla že další dítko nebude a že můžu být ráda že sem jí donosila a já přežila, tak jsem byla při odchodu z porodnice naprosto v pohodě jako bych rodila normálně.
Teď bys hlavně měla být s miminkem a užívat si to a snažit si odpočinout. Pokud chceš být hned zapojena do „normálního života“ tak to neprospěje ani té jizvě a fakt se ti může rozšklebit bejt pěkne ošklivá. Nemáš ani měsíc za sebou, tak si vem dítko do postele a nech se obskakovat, oni to třeba měsíc vydrží.
