Máňo díky za povzbuzení. Já mám pocit, že kam se podívám, tam je něco o kojení a jak to je úžasný a že to zvládne každá máma a pak je mi hrozně, že já to nezvládla. Kojila jsem vlastně jenom 2,5 měsíce 🙁 . Pak jsem to vzdala, protože jsem byla úplně na dně. Vlastně mi to nakázal manža, že už se na nás nemůže dívat. Nejhorší je, že Vojta sál krásně i laktační nás pochválila, že máme dobrou techniku, ale prostě toho mlíka nebylo dost…. No teď už s tím nic neudělám. Dřív mi přišlo, že když bylo mimčo na UM tak se to tak neřešilo jako dneska. Naštěstí naše doktroka je celkem v pohodě, takže ani neřeší, že není kojený i když je nedonošený. Vím, že to není omluva, ale i když jsme byli v nemocnici, tak sestřičky říkaly, že 80% nedonošených dětí je na UM.
Raduš my i když máme flašku, tak s tím pitím je to podobně. Sice se vzteká, když mu vypadne dudlík z pusy, ale je to docela fuška ho nakrmit,protože pořád kouká kde co lítá a když jí někde jinde, než doma, tak to sosá tak 2x tak dlouho protože u toho musí všechno prozkoumat. Ale já myslím, že můžeme být rády, že máme všechny zvídavá dítka a né nějaký lenochody, co se o nic nezajímají 😛 .
