No u nás to je o něčem jiném. Ať si klidně brouzdá po netu, kouká na telku ale ať to není na úkor toho nebohýho dítěte, který za nic nemůže.
Domů z práce přichází tak okolo čtvr na osm, když se nikde nezdrží, to chápu, prostě mají takovou pracovní dobu, ale když přijde domů, je tu sotva pár minut a jde do garáže. Včera můj pohár trpělivosti prostě přetekl.
Chce sice asistovat u koupání, ale jeho veškerá pomoc spočívá v tom, že napustí vaničku, pak na nás kouká jak se koupeme a přenese Vojtu do pokoje na přebalovák. Včera ale takhle položil Vojtu a honem utíkal aby si dal nahrávat Expozituru. Vůbec ho nenapadlo, že by Vojta mohl spadnout. Sice to byla chvilenka než jsem tam přišla, ale i ta stačí aby se mohlo něco stát. Pak šel ven s tím, že si jen nandá nový SPZ na auto. No a zpátky se vrátil v deset, to už samozřejmě Vojta spal. A takhle to je posledný dobou pořád. Vlastně ho vzhůru přes týden skoro vůbec nevidí, o víkendu spí do dvanácti a probouzí se se slovy co bude k obědu. Nikdy Vojtu nepřebalil, naposledy si ho nakrmil v porodnici. Maximálně si s ním chvilku pohraje, pochová, ale jen když na to má náladu. Asi jsem hrozná semetrika, ale mě to přijde hrozně málo. Víc času tráví se psem než s Vojtou.
Dneska jde pro změnu na vánoční večeři s prací, takže opět přijde bůhví kdy…..
