Markét, také jsem byla dost překvapená, když jsem poprvé viděla kočárky na živo. Přišly mi ty hluboké korbičky hrozně prťavé. Pokud to odhaduji dobře, tak srpnová dítka z nich vyrostou tak někdy v lednu a únoru. A to ani radši nepočítám prostor na fusak. Raduš a Včelko, vy jste už maminky, dá se půlroční dítko vozit i v normálním kočárku, ne v hluboké korbičce, i v zimě? Ale stejně mi asi nic nezbyde než koupit nějaký kočárek s tou 75 cm korbičkou, protože žádné jiné na trhu asi nejsou. Když jsme s manželem okukovali kočárky, tak nás prodavačka odchytila a snažila se nám pomoci. Hledáme spíš terénní kočárek. Když nám ale jednu z možných variant ukázala, tak jsem se neubránila a řekla jsem jí, že se mi moc nelíbí že mi přijde trochu sci-fi 😀 Vzala to v pohodě.
Nelyn, my jsme s bráchou po sobě o rok a čtvrt, já jsem ta mladší, ale žádné známky hlouposti na sobě nepozoruji 🙂 Mamča říká, že jsem se snažila všechno dělat jako brácha, takže jsem naopak byla ve všem víc vepředu než moji vrstevníci. Ale maminka se nám oběma opravdu hodně věnovala. Pokud by nás vrazila k televizi, která naštěstí tehdy vysílala jen dva programy a věčně tam nic nebylo, tak bysme klidně mohli být i hloupější. Ale je fakt, že měla fakt zápřah a že jí moc času na sebe moc nezůstávalo. Babičky na hlídání neměla, navíc obě babičky bydleli hrozně daleko, tak ani na víkendy nešlo děti odložit, tak to všechno musela zvládnout sama. Moc jí obdivuji. A to prala plíny, automatku neměla, takže po vyprání máchala ve vaně a pak dávala do ždímačky. Napařovací žehlička byla tehdy taky sci-fi, zrovna jako mikrovlnka atd. Takže až budu brblat že nestíhám, tak si na ní budu muset vzpomenout, abych se trochu zklidnila 🙂
