Ahojky, já vím, že to nerady slyšíte, já jsem nad tím taky mávala rukou, ale je to tak, je to v tom, přestat na to myslet. Já jsem teď v 8 týdnu těhu po ročním snažení. Když se na to dívám pozpátku, tak cca půl roku jsem mimi chtěla moc a nedařilo se a nedařilo. Měla jsem práci,v práci skoro pořád v nervech, jelikož jsem pracovala s lidma a doma mi to taky lezlo krkem, s přítelem jsme se začali hádat, bylo to u nás na denním pořádku a už jsem začala uvažovat i o rozchodu:'( ( můj přítel chová papoušky, máme jich i pár doma a jsou celkem hluční, tak mi to na náladě taky moc nepřidávalo a to byl i důvod našich hádek). Potom jsem v práci dostala padáka na dohodu, tudíž ze dne na den, doma to na mě padalo, vyhýbala jsem se přítelovi ve všem, tudíž i v tulení, protože jsem věděla, co to znamená. Jednoho dne jsme jeli do lesíka na hřibky a místo hříbků jsme si přivezli překvapení, které mi nedávno potvrdil i doktor 😀 . Tak držím palečky
