Bonduelle, neomlouvej se myslím že většina z nás chápe a dost často se cítí stejně. Jo a to bydlení je naročný bydlím v domě s několika byty a ten nas nam nechali moji rodice a odstehovali se do mensiho v prizemí, kupodivu sem uz tolik nechodí, ale před dvěma lety tomu tak nebylo. Když se odstehovali tak si nechali klíče, a říct jim o ně mi bylo blbí, no tak mi sem lezli a xkrát nás načapali třeba v posteli, tak sem přemejšlela jak neurazit ale vzit od nich klíče, tak sem řekla že sem svůj klíč zlomila a nemam cas jit udelat novej, tak ted aspon klepou. A rodiče manžela, to sou miláčkové, když sme stehovali mé rodiče, tak sme jim slíbili že ten jejich byteček zrekonstruujeme, no ja tehotna, vysekavala sem elektriku a pomahala stehovat, přestože tchán má elektro školu tak nepomohl ani jednou, cele leto jezdeji na vikendy na chatu a nemohli ani jednou nám pomoci, takže všechno trvalo dlouho a ted jak už sem tu psala přijdou a jen buzerujou že to tu máme hrozný, no tak sme ted měnili okna, penez moc neni tak si zedničinu manžel děla sam, a když chodí do práce a máme dítě tak to holt neběži rychle. Tchýně malou nemá moc ráda, připomíná ji asi že už není nejmladší. Uf ted sem se uplne rozohnila, ale uz taky vim ze od rodiny radeji nic nechtít, protoze pak clovek musi byt vdecnej celej zivot a jeste posloucha blbý řeči……
Jak vás přijala rodina vasich milacku? mě teda vůbec a vnučku okomentovali jako manzelovu “ jednu kravinu za druhou“