Máňa …
já to přeci nemyslela zle … jako že tu kariéru atd atd … brala jsem to přesně tak jak jsi to napsala ty … že školu dokončit – je jasné, pak získat určitou praxi v oboru a získat dobré a slušné zaměstnání – tak jsem to myslela … bez zázemí to nejde – tzv. bez korunek … a korunky se bohužel jen vydělávají, pokud nejsi dcerou nějakého ropného magnáta …
Já měla to obrovské štěstí – říkám hrdě obrovské – s přítelem jsem už od 18-ti let – říká se že každý má někde na světě svůj protějšek, kterej ti sedne jak prdel na nočník – mě se to stalo – a to jsem ještě byla na škole – zůstali jsme spolu od 20-ti let jsme spolu bydleli u mých rodičů ve velkém baráku nahoře v podkroví – měla jsem v tu dobu – což ve 20-ti má málo-kdo skvělou práci a vydělávala jsem si více než dost peněz co bych sama ani neutratila, proto jsem začla přemýšlet o miminku a partner souhlasil … v tu dobu si našel práci i on a byli jsme prostě šťastní a chtěli jsme to oba … jenže jak osud chtěl – nedopřál nám ho po dobu 8-mi let … až nyní, kdy máme svůj byt, svou budoucnost, a víme, že můžeme zajistit děťátko a víme, že nebude strádat … někdy si říkám, že to tak třeba mělo být, proto se to stalo až teď … přečkali jsme s partnerem už 10 let dobrého, zlého … a pořád jsme spolu a šťastni – já vím že tzv. super tatínkové nerostou na stromech – není mi 15-náct abych tomu věřila :D:D:D:D … vím že je to těžké najít někoho kdo ti rozumí, má rozum, zaměstnání atd atd …. Proto je můj názor takový, že mít dítě buď ve 20-ti nebo 30-ti i klíííííďo 40-ti … je to úplně jedno !!!!! ať má miminko každá, která se na to cítí a která hlavně ví, že je na to připravená …. takže věk bych vůbec neřešila … takže holčiny hlavinku si nelamte … a už vůbec néééé s věkem … :o)
