Zdravím vás květinky,
vítám další snažilky, jsem ráda že je tu více holek v mém věku. Často se mi dostávalo těch názorů že na dítě mám ještě kupu času, teď vidím že je nas „tak mladých“ vic, super.
Jinak víkend byl fajn, upekla sem rohlíčky a očička, trochu si odpočinula, abych dnes v noci asi milionkrat vstavala k malý, bolelo jí asi bříško tak furt řvala takže je pondělí a ja vypadám nejmíň na páteční půlnoc :'(
My sme měli doma vždycky kočky, že je s nima méně práce než se psi, a nikdy nám žadnou nemoc nedonesly, později jsme pořídili psa, teď ho mají rodiče o dvě patra níž a dcera se s nimi vídá každý den a není problem, teda ze začátku na ní trochu žárlili, ale to je myslím normální. Důležité je aby zvířata byla očkovaná a pravidelně odčervovaná pak si myslím že by neměl být problém. Sestra je astmatik, moje máma taky a zvířata jim nevaděj. Pes se občas vykoupe a hotovo. Když jsou děti nemocné tak jsou rádi že mají parťáka na mazlení. Já si pamatuju že když sem byla nemocná a byla doma sama tak s mazlíčkem sem se doma nebála.
Včera večer sme s manželem začli další pokusy, nějak mám v hlavě bordel, na jednu stranu si přeju aby to vyšlo a nejlíp okamžitě a na druhou stranu si říkám jak ty dvě děti zvládnu. Vím že se tu některé snažíte o první mimi tak si říkáte že sem magor a mám být ráda za to jedno, ale já prostě to musim říct, vylejt si srdce. Když jsem jednou toto téma nadhodila doma, tak to vyznělo že už žádný nechci a byla hádka, no a tak to není….A ještě furt myslim na to co mi řekla doktorka že ta jizva po císaři není nejlepší a možná to nepude. Potřebovala bych nějak vyčistit hlavu od blbejch myšlenek….Chjo
