Jméno pro naše miminko jsme vybírali poměrně dlouho. Protože prababička i děda pocházeli z židovské rodiny, tak děda navrhoval vybrat jméno pro jejich prvního pravnuka či pravnučku židovské. To by nebylo nic složitého, tedy pro chlapečka, protože tato jména přicházejí opět do obliby a to jména jako Samuel, Gabriel, Elijáš, apod. Ale jméno pro holčičku ?? .. to už bylo složitější, nedokázala jsem si představit, že by se má dcera měla jmenovat třeba Rebeka (jméno Rebeka se mi líbí, žádné jméno není škaredé, ale pro svou dceru jsem si toto jméno nedokázala představit).
Když jsem se dověděla že čekáme chlapečka, tak se mi opravdu ulevilo, protože v té době už se vymýšlela opravdu zvláštní jména 🙂 .. a začal boj !! :-))
Já chtěla jméno ryze české, starší v rodině jméno židovské a kamarádky mi radily tak nějak smíšeně ..
Asi tak ke konci osmého měsíce jsem zašla za kartářkou, výklad si nechávám dělat každý rok a tak jsem nevynechala ani v těhu .. Pověděla jsem jí, že vedeme doma boj o jméno pro syna .. V tu chvíli mě chytla za ruku a řekla, že by má prababička chtěla, aby se její první pra pra vnuk jmenoval tak, jak chci já. Mám se rozhodnout podle sebe a nekoukat na ostatní .. a v tu chvíli jsem najednou vyhrkla jméno Matěj !! .. nikomu jsem toto jméno neřekla, na každé návštěvě jsem se jen usmívala a hladila si bříško .. a říkala: Matýsku můj slyšíš to ?? 🙂 .. a Matýska taky máme :-).
Musím ještě dodat, že paní kartářce jsem o pra pra babičce neřekla ani slovo .. !!
Sylva.
