Záleží na tom, co se nám narodí.
Když jsem ve 22 letech otěhotněla poprvé, moc jsem si přála holčičku Anetku. Těhotenství bohužel skončilo ve druhém měsíci spontálním potratem. Řekla jsem si, že Anetku už nikdy, že ta nám umřela.
Po pěti letech snažení mám konečně v bříšku miminko, které má zatím „pracovní název“ rybička. To proto, že při všech kontrolách ultrazvukem je neskutečně živé a mrská sebou jako rybička. Bohužel panu doktorovi nechce ukázat zadeček, takže ještě pořád nevíme, jestli to bude Anežka, nebo Mireček.
Anežka proto, že je to krásné, české jméno, na které se nedá škaredě zavolat.
Miroslav by byl po mém dědovi, kterého jsem nikdy nepoznala a hlavně po mém tátovi. Protože to byl on, kdo mi po dvou neúspěšných pokusech IVF řekl, ať to nevzdávám. Zaplatil nám třetí cyklus IVF a ono se podařilo!!!
Je mi úplně jedno, jestli to bude Anežka, nebo Mireček. Všechna jména jsou krásná, když je máma říká svému milovanému a moc vytouženému miminku
