Přítel je cizinec. Pochází až z daleké Nigérie a já chtěla ctít alespoň částečně jejich tradice. Chtěla jsem, aby k exotické tvářičce a příjmení našeho dítka přibylo ještě exotické jméno.
V zemi mého přítele se dítě pojmenuje až týden po porodu, kdy se koná velká slavnost. Jenže u nás to není možné, jelikož se jménem se musí už do porodnice.
My čekali miminko koncem března a přítel dostal ultimátum, že musí vymyslet jméno do Vánoc a já mu ho schválím.
Tak vymýšlel vymýšlel, nic ho nenapadalo a když přišel rozhodný den, tak mi povídá:
„Já pořád přemýšlel nad tím, jak se má ta naše malá princezna jmenovat, jenže mě nic nenapadalo. Jen jsem cítil, že mám neuvěřitelnou radost. Obrovskou radost. Prostě mám radost. Temilayo!“
V jeho řeči „mám radost“ je Temilayo.
Naše dcera je prostě naše Radost!
🙂
