Dobrý den, můj příběh je velmi smutný. Letos 8.8.2010 mi zemřela dcerka Klárka náhle v deseti letech. 5.8. byla na oslavě u své nejlepší kamarádky Elišky. Eliška se narodila 8.8., ale slavila v předstihu, protože holky jely spolu na tábor. A tam Klárka druhý den zemřela na virovou myokarditidu (na Eliščiny narozeniny :-() To, co každá maminka prožívá, když jí zemře milované dítě, je největší bolest, jakou znám. Přemýšlela jsem o tom, co by mne z toho velkého smutku dostalo a došla jsem k novému miminku (mám ještě díky Bohu dva syny – 8 a 10 let). Péče o miminko a radost i starost z nového života bude ten správný lék, i když nikdy náhrada. Protože je mi už 38 let, tak jsme začali zkoušet miminko v půlce října. A nyní jsem ve 4.tt. Termín porodu je 8.8.2011! Věřím, že se mi Klárka vrací do života a že to bude holčička, i když zatím nic není jasné. Chtěla bych jí ozdobit jménem Eliška po její největší kamarádce. Ale zatím, protože to také může být chlapec, říkáme bříšku „štěstíčko“, protože ať to bude cokoliv, hlavně, aby bylo zdravé, nám přinese novou chuť do života v podobě štěstí a radosti.