Šárko, to jsi tedy natrefila na nějaké slepice na tom úřadě.
Já si zažívám své, když žádáme třeba o prodloužený rodičák na Danulku, či příspěvek na péči vzhledem k jejímu postižení. Nesnáším úřednictvo, před 2 lety jsem tam lítala několikrát za měsíc, protože mi každý týden od nich přišel dopis, že pobírám tolik a tolik a za týden už to neplatilo, zase něco jiného a pak že musím obratem vrátit přeplatky, které tím vznikly, no asi si myslí, že mám na práci jen lítat nebo telefonovat na úřad. Chápu tvé rozhořčení, oni posílají někam, že si to tam máme jít vyřídit a pak ty úřednice, které spadají pod jiný odbor zase řeknou něco jiného, většinou opak. Já už teď při nejasnostech chodím vždy k vedoucí, ta je nejlíp informovaná a jde to rychleji a bez nervů.
Teď budu čekat zda mi prodlouží rodičák – končí mi lékařské posouzení na Danulku (schválili mi to před 2 lety do 7 let věku Danulky, ale v listopadu min.roku mi přišlo, že posouzení je pouze do 31.1.2011 – tak se musí posoudit znovu zda mi to náleží). No a pak budu žádat až se prcek narodí na mimíska a nemůžu si vybrat variantu – délku, tak mě šoupnou rovnou do skupiny na 4 roky, myslím že se 1/2roku bere 7600,-a pak už jen 3800Kč. Tak to bude taky docela náročné.
Ale zase si zvládla vyřídit to otcovství, když je to zapotřebí i k sepsání porodopisu.
Jo jo maminčina svíčková, tu bych si taky nechala líbit.
Rybízku, Danulce ve 3,3 letech voperovali v PRaze ve FN v Motole kochleární implantát a díky němu na levé ouško slyší (jen když má zapojený vnější řečový procesor) – né dokonale ale slyší už i řeč. To před operací vyšlo při měření, že nemá žádné zbytky sluchu. Ale za tu dobu co implantát má a nastavuje se při pravidelných návštěvách Centra kochl.implantací v Praze tak už může pěkně rozumět jak mluvíme. Nejvíc tedy členům rodiny a těm, které často potkává a už si na jejich řeč zvykla, naposlouchala si jí. Ale v hlučném prostředí je to pro ní potíž. No a musíme to sundávat na koupání, v bazénu, na spaní, tak v takových situacích je zase úplně neslyšící. Ale zvládá docela slušně odezírat. Rozmlouvá se solidně, nejvíc jí jdou hlášky ježíšikriste, ježišmarjá a do prkýnka a tak. Už je s ní legrace. Snaží se skládat slova do vět, někdy špatně řekne tvar slovesa, nebo špatně skloní podst.jména, ale jsme za každý pokrok hrozně šťastní. Bez té operace by se sluchadly neslyšela téměř nic a musela by se vzdělávat ve spec. školce a pak škole. To nás snad mine, když už je od mateřské školky v běžné mezi slyšícími dětmi bez asistenta. No uvidíme dál.
Tak se děvčátka opatrujte, pěkný večer všem.
