To jsem ráda, že vás taky někdy rozesměju:D , strouhaný mlíko se mi tedy povedlo!!!
Tedy Šárko, to si kamarádka užila s malým – Dominičkem. Ale hlavně že to takhle dobře dopadlo a malej prospívá! Opravdu už je dnešní lékařská věda tak daleko, že umí krásně pomoct když je potřeba.
Ale jak píšete, každý den se počítá! Co si já pamatuji, tak když měly kamarádky miminka kolem 2,5 kil při narození, tak krásně přibírali, třeba Danulka měla 3,75 kg při narození a než se mi pořádně rozjela laktace a pěkně jsme si spolu sedly s tím kojením tak to docela trvalo, myslím, že tak 14 dní jsem měla nervy, aby se to pěkně rozjelo a já se rozkojila. POřád to bylo dojíždění do poradny k Dr. na převážení. Přikládala jsem co si DAnulka řekla, žádný pravidlo po 3 hodinách nebo podobně. PRostě když se ozvala. A pak se to rozjelo už krásně a začala se spíš přepíjet. Tak doufám, že se mi teď laktace rozjede líp, je to někdy boj.
No s tím praním to byl takový momentální nápad, hlavně jsem to udělala kvůli tomu, abych věděla co máme doma a co ještě potřebuji – taky kamarádky mi nabízí tak kvůli tomu abych fakt nekupovala zbytečně. Je možný, že to budu ještě jednou přepírat, no podle času.
Je to u nás v zimě v baráku docela taky sušení na prdlačku, už aby zase bylo hezky, těším se na sušení prádla venku na terase. Takže už začínám v předstihu, protože mám co dělat, abych měla kam pověsit naše oblečení, tak teď když jsem sundala suché DAnčino oblečení tak se uvolnil sušák a naštěstí se to vešlo.
Štrůdl jsem upekla až dneska, včera jsem byla bez hladký mouky, tu mi přivezl manžel až večer.
No tak už se těším až vychladne, abych si kousek dala ke sváče, než vyrazíme s kámoškama do kina. Jestli nám vyjde čásek, tak si dám i nějakou horkou čokoládičku nebo tak něco bez kofeinu. Přeci jenom abych pak večer usnula.
Jo to jsem vám včera zapomněla napsat, Danča včera prohlížela můj pupík a bavily jsme se jak se miminko rodí, tak ona si myslela, že se rodí pupíkem:D . Tak jsem jí vysvětlovala že nee, a kudy tedy vykoukne když jde vše jak má – tak se tedy podivovala, nejde jí to nějak do makovičky, když se jako dole čurá a vzadu kaká tak jak to mimčo vlastě odkud se porodí….no není to jednoduché vysvětlování. Ale už jí je 6 roků, tak myslím, že to nějak pochopí. Máme v knížkách zatím jen obrázky spíš ohledně těhotenství (jako dětské kreslené), ale k porodu nic, tak možná se ještě v Knize poohlídnu po nějaký vhodný knížce, kde by to bylo tak nějak srozumitelně zobrazený:) .
Káťo, no přála bych Ti holčičku, když už dva kloučky doma máš! Ale důležitý je zdravíčko, na pohlaví nesejde. Já si teď přeju taky spíš kluka, aby nám vyšel páreček, nenechali jsme si taky říct pohlaví, aby bylo překvápko – stejně jako u Danči. Oblečení mám tak nějak namíchaný, něco po Danče do růžova, ale i do modra a taky neutrální, takže o nic nejde. A už jste Káťo přemýšleli o jménu? Já když jsme čekali Danču, tak mě všichni tak nějak zpracovali, že to bude kluk a měl to být Tomášek po tatínkovi. No máme Danielku a teď když by se narodil kluk, tak manžel nějak Tomíka zamítnul, ale máme zatím vymyšlený – buď Matouš, nebo Šimon.
Tak se zatím zase loučím, odpočívejte pokud to jde a dejte si nějakou dobrou baštu ať mají miminka z čeho růst:o)))!
