Evíku, segedín dobrý, mňaaam:) A jaké bylo hlídání? Teda to máte docela nárřoný, když je chlap takhle dlouho pryč, ale už sis asi zvykla, nebo ne? Mě by se dost stýskalo…jsem hrozně zvyklá být s ním a teď, když jsem na neschopence si aspoň užívám, že ho vidím. Když jsem chodila do práce, tak to bylo trochu težší. Jezdila jsem domů až v půl osmé.
Máš nějaké dalšá zprávy o Marcelce? Tak jí gtauluju a přeju, aby se brzo zotavila.
Já byla ráno na testu na cukrovku….sladká voda nebla zas tak šílená, jak jsem čekala, ale tak v 5 ráno jsem šla na záchod a už jsem měla hlad:D Pak se to naštěstí uklidnilo a pár polesních metrů k domu jsem myslela, že už to jídlo sním na cestě 🙂 během té doby přijali na oddělení dvě čekající maminky, ale zarazilo mě, že jednu už sledovali přístrojem, ale manžela měla venku…tak nevím, jestli nechtěl, nebo nemohl být u ní. Já bych chtěla, aby byl manžel se mnou skoro pořád, pokud to půjde. Tak jsem koukala, jak mají velká bříška a říkala jsem si, jaký to asi je, že už človkě ví, že za několik hodin bude mít mimi u sebe, ale ještě musí projít tím porodem…
