Ahoj kočky,
tak jsem vás dočetla a už zase nevím na co všechno chci reagovat:-)
Porodnické vložky – budu se řídit radama lékařů a ze začátku půjdu do těch SAMU v kombinaci s jednorázovýma síťovýma kalhotkama. Říká se, že vložky by neměli mít lepidlo, že nejlépe léčí vzduch…
Vložky do podprdy – mám jednorázové Chicco a ještě nějakou značku, které jsem podědila a dále je budu řešit, jestli na ně vůbec bude využití.
Kojící podprsenky – dala jsem na doporučení ségry a koupila v C&A balení dvou bavlněných podprsenek asi za 500,- Ségra je vyhodnotila jako nejlepší a to jsem jí tenkrát koupila darem třeba podprsenku od Anity, která stála přes tisícovku a prý ty obyč bavlněné jsou lepší, minimálně ze začátku….pak samozřejmě seženu nějakej hezčí model:-) Velikost jsem neřešila a vzala ty největší. Teď jsou mi dobře (zatím mám prsa o dvě až tři čísla větší) a tím jak jsou bavlněné, tak mají rezervu a ještě se vytáhnou…
Monitor dechu – nikdy bych nešla do jetého, to radši ojetý kočárek a hadry, ale monitor chci 100% funkční, pokud ho budeme chtít….ale asi ano, když nám vyhrožují tím, že budeme rodit předčasně. Zvažuju, že koupíme kombinovaný monitor s chůvičkou ať doma nemáme tolik krámů. Líbí se mi Angel Care a nebo levnější je od Reeru, ten stojí i s tou chůvou cca 2800,- a někde v časopise jsem na něj objevila slevu 500,- ale o něm nic nevím, tak asi zvítězí ten Angel Care.
No a už jsem zase zapomněla na co dál chci reagovat:-)))
Jinak jsem si v nemocnici zaplatila nadstandard, po tom co mi ještě v pátek paní doktorka říkala, že dříve jak za týden mě nepustí a co všechno hrozí za nebezpečí a že možná tak kdyby bylo vše ok, že bych šla příští týden na víkend domů na propustku…….a včera ráno přišel nějaký doktor, zeptal se, jak dlouho ležím v nemocnici, tak jsem řekla že 18 dní a on na to, že už je to dost a že mě propouští domů… Bez cervikometrie a ničeho podobného. A že prý ať se sbalím a někdo pro mě přijede:-) Myslela jsem,že mě klepne, protože mi manžel odvezl domů i bundu a hlavně byl asi 200 km daleko. Vzhledem k tomu, že jsem v nemocnici měla sotva tisícovku, protože jsem víc nechtěla nechávat na pokoji, tak jsem pořádně ani neměla na zaplacení….no prostě šok. Naštěstí byl doma kamarád, tak pro mě přijel a přivezl mi peníze a už jsem doma. Ale jsem z toho docela zmatená, že nejdříve mi řeknou 4 lékaři, že dřív než ve 34. týdnu se domů nedostanu a pak tohle…Jsme s manželem oba rádi, že jsem doma, ale zdá se nám to divné:-) Naštěstí jsem evidovaná v rizikové poradně a příští pondělí jdu na kontrolu, tak snad do té doby bude vše ok.