Evíku,
taky jsem dřív neměla problémy se zubama a teď od léta to začalo:S . Není to špatnou péčí, prostě působí hormony, dále taky mimi potřebuje vápník na vývin kostí a tak ho odebírá nám…s tím se holt nedá nic dělat, jen to hodně mrzí. Taky jsem spíš zvyklá chodit jen na kontroly, bez nějakýho vrtání apod. a teď mi začaly zlobit moudráky, takže mám naplánovaný až bude mimčo na světě nechat ty vrchní osmičky vytrhnout. Bojím se toho tedy moc, ale než to stále jen opravovat, tak bude lepší je vyndat.
Jinak děkuji holky, že jste mi psaly jak nás s Dančou obdivujete, ale ono to je o tom, že rodiče se snaží pro to své dítko udělat první poslední takže to snad ani není co obdivovat, to byste dělaly stejně jako my. Holt chceme, aby to v dospělosti měla Danča co nejjednodušší, takže teď se musíme hodně zaměřit na rozvoj řeči, víte jak to je v životě. Když někdo jen mírně vybočuje z normálu, tak se stává středem pozornosti až posměchu. Na to taky musíme Danču připravit, že kolem sebe nebude mít jen hodné kamarádky a kamarády, že ve školce je to ještě dobrý ale ve škole už to může začít – prostě nějaké děti, kterým to doma rodiče nevysvětlí, nebo to ani neumí můžou být ošklivé kvůli tomu, že nosí něco za uchem a je jí hůř rozumět jak mluví.
Ale jsme rádi, že má „jen“ tohle, když čtu příběhy některým rodičů, jak moc mají nemocné děti, tak si opravdu říkáme, že u nás to je ještě brnkačka. Takže tak.
Vařila jsem česnečku, objednal si muž aby vypálil bacily, ještě jsem mu naložila cibuli s cukrem na sirup a zase mu uvařím termosku čaje.
Ve městě to příšerně smekalo, je to teď ošklivý chození, jak je obleva. Korálky jsme nakonec v hračkárně sehnaly hezké dřevěné od Eichhornu v krabici laděné do modro-zelena, jinak měly přírodní a hnědé a to se mi zdá pro 6-letou holčinu takové fádní. Tak snad se jí bude dárek od nás líbit.
Šárko jak jsi psala o Tvém partnerovi, ten je ale hodnej a šikovnej, že to doma tak pěkně nachystal, v pokojíku uklidil a připravil a ještě navařil. To si ho hýčkej, protože to takhle každá doma nemáme:) . Můj vůbec nevaří, jako na úklid když je zapotřebí tak to se na něj zase můžu spolehnout, ale jak má teď práci s těma nápravama škod po zatečení – opravu stropů a malování a ještě nás čeká od jara přes léto upravit ta půda, tak prostě domácnost musím obstarat já. Uvidíme až bude mimčo, jak se to bude zvládat, ale nějak bylo nějak bude. Ono ve starém domku je prostě pořád co dělat, když se to dělá svépomocí nebo jen za pomoci dědečků bez jiných řemeslníků tak to jde pomalinku…Tak ani nemůžu moc chtít aby můj muž ještě někdy vařil apod. Zase mě někdy přijde líto, že ani neřekne jé to jsem si pochutnal, prostě se nají a nechá talíř na stole. To si ho zkouším aspoň naučit, aby ten prázdný talíř s příborem vzal a odnesl do myčky. To když mi řekne, že mu moc chutnalo, to mě pak potěší ale jak píšu je to jen občas.
Tak děvčata opatrujte se moc, ať k vám nezavítá žádný bacil domů, protože to asi teď propukne ve velkém jak se oteplilo!!!
