Šárko,
já mám tchyni i tchána moc ráda, oni by se rozkrájeli, mají krásný vztah se svým synem-mým mužem. To u nás takové hezké vztahy nejsou.
Ale někdy je té péče příliš, oslavy manželova rodina hrozně prožívá, třeba i Vánoce a tak. Já na to moc z domova zvyklá nebyla, ze začátku se mi to moc líbilo, ale teď už toho někdy mám nad hlavu a jen si v duchu říkám, že trochu ubrat by neškodilo.
Ad návštěvy po porodu – minule jsem si užila už v porodnici, že se malá narodila na NOvý rok jako první mimi ve městě tak jsem tam měla i starosty a novináře, pak ta rodina, tchán natáčel na video já tam jsme jak smrtka (pardon) ale opravdu když se na sebe mrknu na to video, tak si říkám, že mě točit nemusel…
Teď už nejsou povoleny návštěvy na pokojích, takže jsem docela i ráda, až někdo přijde a já toho budu po porodu schopná tak dojdu do jídelny s miminkem na chviličk aby se mrkli a pak zase pošupajdim na pokoj abychom se s mimčem hezky sladili. A doma pak taky budu chtít, aby nás celkem nikdo kromě rodiny a jen na chvilku rušil.
Vzpomínám, že jak jsme přijeli z porodnice, tak přjeli manželovi rodiče a mně nějak něco nešlo, tak mi pak ruply nervy a odešla jsem do ložnice a pobulela si. Snad pochopili, že to je hormonama a bylo by lepší se déle u nás nezdržovat. Teď je poprosím, zda by ty návštěvy taky nechali na trochu pozdější dobu, sice se někdo asi bude starat o doprovod Danči do školky, ale to ještě uvidíme jak to bude. Kvůli častýmu marodění si možná nechám Danču v šestinedělí doma, aby nechodila ze školky s nějakými bacily.
No uvidíme jak to vše bude, možná si to hezky maluju a nakonec realita pak bude jiná. Ale to je život, myslím, že už jsem však o 6let zkušenější než jsem byla po narození Danči a taky už se dokážu ozvat, když mi něco nesedí. Jsem radši pro otevřenou komunikaci asi jako Rybízek, než abych se pak trápila a jelo to v režii někoho jiného. Jen bych si přála někdy aby stál víc manžel na mé straně než tomu kolikrát je. No co když se o to neprosadí on, tak si to musím holt zařídit sama.
