Aničko moc a moc gratuluji.Když jsem to četla tak jsem brečela a vlastně ještě teď když to píšu.Měla jsi hezký porod.Já takové štěstí neměla.Přišla jsem o ty nejkrásnější chvíle po porodu,kdy mi byl udělán císařský řez za celkové anestezie.Syn se narodil jak někdo říká na magické datum 11.11.2011 a já se stále nemůžu vzpamatovat že jsem rodila císařem a do konce života nepřekousnu to,že jsem ho nemohla mít od prvních chvil u sebe.Narodil se v půl desáté večer a já ho spatřila až v půl desáté druhý den dopoledne pak v půl čtvrté a pak v devět večer a to jen na 10minut.Až následující den po desáté jsem si ho mohla nechat u sebe.Je to příšerný a už další dítě nechci,protože už nechci aby se tohle opakovalo.Mám dvě děti ikdyž každý má jiného tatínka a přítel by chtěl další,ale já nechci.Těhotenství jsem si užívala,miminka miluji,ale porod mě zklamal nebo možná personál porodnice,že mi syna nenosili častěji.Nevím,ale už vím,že se na nic nemám těšit.Těšila jsem se na porod-o císaři jsem neuvažovala-nechtěla ho a těšila se na to jak mi mimi dají na břicho,jak si vybojuji,že ho chci mít u sebe hned,jak bude přítel u porodu,jak mimi bude maličký a vůbec jsem nechtěla aby se narodil na ten datum/hodně jedniček).Jó co jsem nechtěla to mám.Císař akutní,přítel u porodu nebyl teda až fotit,syn byl velký 4560g a u sebe jsem ho neměla a pochovala jsem si ho až druhý den.Asi se rouhám,že mám zdravýho syna,ale nevím jak to vysvětlit,prostě pro mě císařský řez není porod to je jen porodníky vyndání miminka z břicha a maminka se na ničem nepodíli vlastními silami.
Syna bych za nic nevyměnila,ale jeho příchod na svět jsem si představovala jinak.
Závidím ti a přeji vám aby jste byli šťastní,zdraví a Matýsek ať roste.