Pro Květu: my máme mezi sourozenci 19 měsíců a je to celkem prima. Ale v těhotenství to bylo děsný. Byla jsem mrtvá, furt unavená, prvorozený syn byl jak šídlo, akorát začal chodit, když mi začaly nevolnosti. On ještě ke všemu začal rovnou běhat, žádný opatrný chození. Myslela jsem si, jak si odpočinu na dovolené. 3 týdny v Provence bez syna!!! Bohužel hned asi 4. den, bylo to na mé narozeniny, jsem začala krvácet, takže nemocnice a ležet. A takto jsem ležela 3 měsíce. Depka, depka. Syna jsme dávali hlídat, jedna babi, druhá babi, chůva, jak to jen šlo. Takže jsem ho vůbec neviděla, jen ležela sama doma s depkou. Doktor mi moc šancí nedával … no a dopadlo to dobře. Teď je mladší dceři 7 měsíců a je to super. Naštěstí je taky takovej lenoch, vůbec se ještě ani nepřetáčí, natož aby lezla apod. Takže je to pohoda a teď si to opravdu užívám … tak vydrž a těším se zas na další díl …
Markéta
