Ivuško, po večerech sedím s Martínkem u tv a popíjím drink 😀
Jsem tě nechtěla rušit, když máš doma Romču 🙂
Se Šimčou je mi to líto, snad bude brzy o.k.!! Budeš dnes večer? 🙂
Anetko 😀 my už k narozeninám nic kupovat nebudeme, děti si to kyberneticky představí a bude to 😀 😀
je to děs, co? Taky mě to trochu děsí… Já si hrála snad do 14-ti s panenkama, šila si na ně, stavěla barák. Skákaly jsme s holkama před barákem gumu a když jich nebylo dost, vystačily jsme si se sloupem veřejného osvětlení. Jezdili jsme na kolech ve třech – najednou. Hráli jsme míčové hry, „vybika“ byla top ten. Hrály jsme krvavé koleno. Pod schodama paneláku jsme si hráli na rodiče a děti. A v zimě jsme si to (k radosti dospělých) před barákem polili vodou, pěkně z kopečka kde parkovala auta a klouzali jsme se po zadku všici. Bez dospělých 😀
