Lucko jsem 36+2. Díky, jsem taky ráda, že se malej drží, ale snad to nebude přehánět.
Dneska mi doktor říkal, že když se narodí, vše bude v pořádku, což je mi jasné, ale uklidnil mně. 😀
Katko tak to mně moc mrzí. Oni ty chlapi to prožívají jinak, což je škoda Když to vezmu ze svého pohledu, tak najednou jsi doma pořád a na to nejsi zvyklá, ráda by si ho měla u sebe a on si to neuvědomuje, že brzy nastane zlom ve Vašem soužití, které už nebude jen o Vás dvou, ale hlavně o tom prckovi co příjde. Na nějaký čas by mohl ustoupit ze svých koníčků, ale záleží na něm jak hluboce si uvědomuje co příjde. Jste oba dost rozumný a je lepší si o tom popovídat v klidu, i když to občas nejde. Ty hormony tomu moc nepřidají.
Já zase bulim, že je manžel pořád v práci a jsem na vše skoro pořád sama a nemám na to sílu a energii. Jenže to musí stihnout než se malej narodí, aby aspoň pak s náma mohl být více, ale jak to nakonec bude netušim. U nás je ten rozdíl, že víme co nás čeká.
Popravdě my Vánoční návštěvy zrušili. My nikam nepůjdem, jen příjdou asi naši a tchýně a to je vše. Nikdo se na nás nemůže zlobit, kluci mně doma samotnou nenechají a já se necítím na to abych někde šaškovala a poslouchala fráze typu tak kdy už to bude….
