Ivko – přešlapy byly teda hustý, taky mě to naštvalo, po tom jakou jsme měla blbou náladu ještě tohle. A já zas koukla na manžela a řikám – co ty bys tady sám dělal s tím miminem? A on: na takový blbosti ani nebudu myslet. Kdyb ymi řekl to co tobě, tak asi bulím jak amina. Ale já s evčera nabrečela už dst, takže se snažím myslet jen an to hezké 🙂
Včera jsme totiž ujistla, že už mě žádná pojišťovna nepojistí do zahraničí, takýže nemůže jet s manželem na závody, kterými jsme si chtěli vynahradit tu zpackanou Belgii. No Sofík už asi docestoval, Bylo mi to hodně líto i jemu, protože říká, že mu moje přítomnost hodně pomáhá. Tak pojede se svým tátoua, ale zklamaní jsme oba, měla to být naše poslední „dovolená“ bez mimíska. Ale riskovat to nebudu.
