Claire, jsem ráda, že Tě ten pavouk pobavil, doufala jsem, že vás to pobaví. Jsem fakt cvok, ale nemůžu si pomoct, jsem vážně nemocná. Jednou jsem čistila koryto na zahradě a vyběhli na mě postupně tři. U prvních dvou jsem jen ječela, u toho třetího jsem přestala dýchat, nemohla jsem se nadechnout, prostě hysterák jako hrom. Manžel na mě tehdy lil opatrně vodu, abych se vzpamatovala. Nechtěl mi ublížit ani mě ponížit, ale bál se, že se udusím. Od té doby pochopil, že to není sranda a že „ty zvířata“ jak jim říkám, musí prostě pryč. Dokud jsou někde zavření nebo se nehýbou, tak to jde, ale jakmile se rozběhnou směrem ke mě, mám pocit ohrožení života :$ Normálně vím, že je to blbost a že mi nic neudělají, že je to nelogický, ale jakmile je vidím, mám zatmění mozku 🙁 Ono se to léčí, uvažovala jsem, že se k tomu postavím čelem a něco s tím udělám, ale bojím se i té léčby :$
Říkají, že takhle silné fóbie jsou důsledkem nějakého traumatu v dětství, tak doufám, že to u dcery nevypěstuju :S
