Ahoj holky, hlásím, že jsme doma, sice si nás chtěli nechat až do zítřka ale už jsem neměla nervy na ten režim tam, Adámek tam nemohl usnout a když zabral tak většinou někdo přišel otravovat s něčím jako měření teploty a tak… tu první noc to bylo děsný, ale chápu, hlídali nás. Další den byl lepší a dnes v noci spal krásně bez jakéhokoli náznaku že by stonal, ráno sice ještě kašlal ale řekla jsem že chci domů dneska i kvůli tomu že jsme tam spali u otevřenýho okna a na něj to sice mělo pozitivní vliv ale na můj ekzém teda hodně negativní… ale důležité je, že vypadá o dost líp, nemá teplotu a my už to doma taky doléčíme. Jsme na laryngitidu zvyklí už od Zuzi, ale ta to měla až od 2 let a ne takhle hodně. Vždycky jí to začne trápit v zimě když je suchý vzduch, tak jsme letos koupili už zvlhčovač vzduchu do pokojíčku. Moc vám všem děkuju že jste na nás myslely.
Lily, já bych Neli asi do vlastního pokojíčku dala… Nepřijde mi to jako taková tragédie… Adámek spí v pokojíčku už dlouho, je fakt že tam spí i se Zuzi, ale usíná tam normálně sám a v klidu.. taky jsem musela aplikovat metodu nechat vyřvat a zabírá. Jenom jsem k němu chodila aby věděl, že jsem pořád blízko,ale nevím jestli to bude fungovat i na to že se chce mazlit, protože Adámek se sice naučil usínat sám, ale budí se na jídlo taky občas často, tak nevím jestli opravdu hlady nebo chce jen mě ale nechodím k němu hned jak začne řvát, jednak se ne vždycky tak rychle vzbudím a jednak zkouším chvilku jestli nepřestane, když to není evidentní řev hlady 🙂 když tak jenom brouká nebo pobrekává tak ho chvilku nechávám.
