Ahoj,
Teuško, to přejde, jak píšou holky, asi to všechny známe, já taky někdy mívám pocit, že jsem nemožná, tlustá, neschopná a teď co mám malou se k tomu přidalo ještě divná, nenormální – protože přestože ji miluji nadevšechno, tak někdy mám chvilkově pocit, že toho mám plné zuby a vzpomínám, jaké to bylo super, když jsme ji ještě neměli :$ Ale to jsou jen takové chvilkové stavy. Víš, co mi na ty depky, že jsem k ničemu pomáhá? Vždycky si vzpomenu, čím vším mě v poslední době vytočil manžel, co všechno mě na něm štve – a hned se uklidním, říkám si – on taky není dokonalý, tak přece nemůže mít dokonalou ženu, že? 😀 A funguje to i naopak – když mě manžel něčím vytočí a já zuřím, tak si řeknu, no ty taky nejsi dokonalá, takže klídek 🙂
Teda, ne že by manžel byl nějaký děsný, ale znáte to – tisíce maličkostí, něco musím opakovat desetkrát, neskutečný zvyk nechávat všechny věci tam, kde mu zrovna upadly od ruky. Já pak jen uklízím a uklízím…. atd. Někdy mě prostě fakt štve, ale jinak ho mám ráda 🙂
Raduš, teda já jsem taky uronila slzu, já bych taky moc chtěla dvojčátka!!! Chtěla jsem je už před otěhotněním, myslím si, že je to sice na začátku dost záhul, ale pak celý život mají velmi blízký vztah se svým sourozencem. Třeba se sourozeneckým hádkám vcelku vyhnete, bývají hodně motivované různým postavením v rodině (mladší x starší, více rozmazlovaný x větší pravomoci, sesazení prvorozeného z trůnu… Vidět je se spolu mazlit a pusinkovat atd. musí být fakt nádherné 😀 😀 😀
Jo, a s autem jezdíme na výlety tak různě, ale o prázdninách jsme byli v jižním Švédsku. Oba s manželem milujeme Skandinávii a nemáme rádi horko, ve Švédsku jsme byli už několikrát před narozením Sárinky – tak jsme si to zopákli i s ní, bylo to super. Jen místo jednoho dne jsme tam jeli 4, dělali jsme velké pauzy 🙂
