Ahoj holky. Dneska jsem Vás našla, tak se přidávám. Termín mám na konci ledna, ale předpokládam na Valentýna pětikilovýho macka. 🙂 Všechno je o.k., dokonce jsme velikostně týden napřed. Blbě mi bylo celý první trimestr, až teď se to začíná uklidňovat. Nikdy jsem sice nezvracela, ale bylo to těsný. :S Už teď mi břicho překáží a pořád čekám na tu euforii, že jsem v tom. Doteď jenom depky. Úplně mi přecvaklo. Taky jsem docela znechucená z váhy, hned na začátku mi naskákly 4 kila, teď postupně další 2. Nosím poslední kalhoty, co dopnu, pak začne éra elasťáků se šatama a pak se asi pudu zastřelit. 😀 Před týdnem jsme našli na ultrazvuku pindíka, takže můj růžový opar se rozplynul. Popravdě, nikdy by mě nenapadlo, že bych měla mít kluka. Vždycky byly v plánu 3 holky. Postupně si na na to zvykám a abych začala nakupovat bagry a samopaly… Pořád chodim do práce, ale už jsem všem oznámila, že to od října balim. Ten stres mi za to nestojí. Navíc začnem stavět a do Vánoc se chcem přestěhovat, takže myslim, že mam co dělat. Mám 2 pejsky, o nohách na stole se mluvit opravdu nedá. Dokonce jsem se bála, jestli si prvních pohybů vůbec stihnu všimnout. Ale jo. Před týdnem poprvý chvilka lochtání a od tý doby zase ticho. Jsem taky hrozně unavená. Ale v noci samozřejmě nemůžu spát, asi abych si ten den pak pěkně užila. 14.9. mě čeká velký ultrazvuk, prý se budou počítat prsty, tak snad jich bude akorát. 🙂
