Holky musím se vám pochlubit dnešním zážitkem. Byli jsme v havlíčkově brodě – dnes jsme jeli obchodovat s tátou, abychom nemusely být doma v té špíně. Tam jsme si zašli do pizzerie a vedle u stolu seděla holčička s downovým syndromem. Když šel tatka na záchod tak k nám normálně přišla a začala si hrát se sofinkou a sofinka jí normálně začala hladit a pusinkovat, ty dvě se do sebe úplně zamilovaly. Hrály si asi půl hodiny, pak jsme už museli jet a ona ta holčička, sára se jemnovala, mi malou pomohla obléct a dala jí pití z lahvičky a všem nám podala ruku na rozloučenou a podržela dveře. Teda kdyby líp mluvila anevypadal ajako typickej down tak bych nevěřila, že není normální. teda obna normální nebyla ani v tom, že se tak hezky k sofince chovala. A sofinka na ní úplně visela očima, čekala co udělá, aby se mohla smát. to bylo tak nádherný setkání, i manžel byl dojatej.
No tak sem se vypsala.
Marci – gratuluju Gabrielkovi k chůzi! to je velký pokrok, já ti to už psala, že už prostě chodí.
Ivi – fotky krásné, vůbec nepochybuju, že jste štastná rodina a tiše závidím, už se těším až nás bude víc.
