Marci ale já to takhle právě nemyslím. Pořád to asi nedokážu napsat tak aby to šlo pochopit tak jak to myslím:D . Zkusím to jednoduše. Myslím, že každé dítě je formováno tím jak se chovají jeho rodiče. Vnímají to už teď v bříšku, od malinka v tom budou žít. Ať už bude praxe jákakoli, co se týče výchovy od nás, děti budou vnímat nás. Nás rodiče. Naše zvyky, naše tempo. To, jak se chováme v daných situacích, jak se stavíme k problémům, k radosti, k životu.
My zase nemáme strach přiznat že jsme něco nezvládli. Když nám po domě běhali exekutoři, mávali jsme čumilům naproti z domu. No a zase jsme se vylízali.
Marci, mně dávali doktoři rok života. Já si sama vyběhala pražský IKEM, šla jsem proti systému který tady je, a teď jsem tři roky úspěšně po transplantaci – a navíc jsem si dovolila ještě čekat miminka a rovnou dvě. Nazabalila jsem to, spousta jiných ano. A to chci po mých dětech, protože vím že mít vlastní názor je to nejdůležitější. Mně to zachránilo život.
