Ahoj holky, tak jsme zpátky z hor, bylo parádně. rýma se ozdravila, no na oplátku sem si narazola na lyžích kostrč, že nemůžu soro sedět, ale to se dalo čekat. Taky jsem řídila saně se psy což je paráda a už se moc těším až budeme mít domeček a já svoji smečku 😀
Sofinka nezastonala, sáňkovala, moc nejdela, ale přeci jen u každého jídla trošičku, takže alespoň nehubne. Přečetal jsem tam knihu o dětech – pohodoví rodiče – pohodové děti – doporučuju, vtipně napsané navázané na českou tradici a prostředí a docela si myslím, že to člověku pomůže trochu se vyvarovat zbytečných výchovných chyb.
Teo – nebud smutná, však ono to s jatrem přijde, že bude líp 🙂 mě pomáhá výlet, sport, nějkam vypadnout, klidně jen do obchodáku, když enní čas na nic jiného. A nebo kafíčko a dobrá kniha, ale na to jaksi poslední dobou není čas.
Jinak co se týče sofinka dalších dovedností – umí chodit pozpátku, což mě dost překvapilo, jak klidně několik metrů couvá. A včera vlezal za rozpálené topení, tak jsme se státou báli co bude, ale nic. chvilku seděla a štourala prstíčkem a pak vylezla.
