Ahoj holky,
můj muž celkem ujde, ale všechno, co jsem psala dřív, byla pravda. To, co předváděl v mém druhém těhotenství byl děs a hrůza, vážně jsem uvažovala o tom, že to skončíme. Nechtěla jsem ale nic řešit těsně před porodem, slíbila jsem si, že to nechám po šestinedělí. Nevím, jestli mu to docvaklo, nebo jestli měl jen špatné období, ale zklidnil se. Každopádně chovat se jako debil (omlouvám se za ten výraz, ale lepší nemám) fakt umí. Ale zase dokáže překvapit a v některých situacích se chová úplně skvěle.
Radushko, pokud jde o vlastní děti, skromnost není na místě 😀 Já jsem taky přesvědčená, že moje děti jsou ty nejlepší :$ 😀 Ty tvoje zimnice zní vždycky hrozně, ještěže se z toho vždy tak rychle dostaneš
Teuško, obdivuju všechny, co dokážou přestat kouřit. Já jsem sice nekuřačka, ale můj otčím kouřil a vždy říkal, že přestat nebyl žádnej med a když vidím svoje kamarádky, jak obtížně přestávají a zase začínají … Jsi dobrá, že se držíš
Evíku, takhle postižené dítě je moje noční můra. Vážně nevím,co bych dělala :S U babičky v domě žila paní s dospělou postiženou dcerou, dcera vážila metrák, paní byla jen věchýtek, bydlely sami. Dcera špatně chodila, paní jí musela pomáhat se záchodem, s koupáním, se vším a ta dcera na ní ještě byla zlá. Paní vypadala, že je jí o 20 let víc, než jí skutečně bylo, samozřejmě si nemohla najít ani nového partnera (myslím, že byla vdova), když umřela, říkali jsme, že se udřela 🙁 A dcera musela do ústavu 🙁
