Ahoj holky,
Marmlo, možná to tak nevypadá, ale já opravdu za druhé těhotenství vděčná jsem a moc. Potkala jsem hodně žen, které nemohly otěhotnět ani po letech snažení a léčby. Jak už mi tu jednou psala Tea, já mám z prdele kliku 🙂 Ale ty embrya máme, prostě to tak vyšlo, nemusí být všechna životaschopná, ale nějaké třeba ano a já mám prostě problém nechat je vyhodit. Na začátku na tom byla všechna stejně, jedno mi tu tahá za špagát kočku a chce pustit pohádku a druhé mě kope do žeber. Chtěla bych dát šanci i těm ostatním, máme embrya ještě na dva pokusy, takže to zase není tak moc. Než jsem zjistila, že děti mít přirozeně nemůžu, chtěla jsem velkou rodinu. Umělé oplodnění je spojené s řadou etických otázek a žádná odpověď není správná nebo špatná. Já to mám takhle a takhle jsem schopná se s tím srovnat.
Příští týden jdu do porodnice, uvidím, co mi řeknou. Mám zatím opravdu jen problém, že musím porodit do termínu a nedá se u mě ten porod moc razantně vyvolávat.
Lily, nemáš se za co omlouvat, chápu, že vypadám jako cvok 🙂 Já věřím knížkám Petra Fořta, jsou trochu kontroverzní, ale určitě stojí za přečtení. On radí hodně postupné zavádění příkrmů, řadu jídel doporučuje zavádět až po prvním roce. Píše o vlivu civilizačních chorob a výživy dětí, propaguje kojení (výhradní kojení do 8 měsíců, což mi ale nepřipadá reálné) a domácí vaření. Zároveň se zabývá nejčastějšími mýty o dětské stravě. Třeba se pozastavuje nad tím, že kojené děti mají jíst příkrmy od půl roku a nekojené od 4 měsíců. Proč, když zažívání se jim vyvíjí stejně, jsou to stejné děti? V logickém důsledku to pak vypadá, že kojené děti mají citlivější zažívání, než nekojené, a proto mají dostávat příkrmy později. Všichni to berou jako samozřejmost a nikdo se nad tím nepozastaví. Hodně komentuje i ostatní přístupy k výživě dětí.
On opravdu ví, o čem mluví. Výživou se zabývá mnoho let a na rozdíl od jiných autorů vypadá, že se svými doporučeními opravdu řídí. Hodně knih o dětské výživě napsala Pavla Momčilová, když se na ní podíváš, váží 120 kg 😀 Takže já doporučuju Petr Fořt: Aby dětem chutnalo (stojí asi 250 Kč). Asi se to nedá brát doslovně ve všech bodech, ale za přečtení určitě stojí
Teuško, netrap se tím, co Kačenka ještě nedělá. Malá byla ve všem hrozně pozadu, otáčet se začala až po půl roce a ještě jsme jí museli pomáhat, když jí byl rok, jen se plazila. Doktorka pořád nevěděla, jestli nás někam poslat, nebo jí ještě nechat. Najednou se to zlomilo, jeden týden seděla, druhý stála, třetí chodila kolem nábytku a čtvrtý týden začala lézt po čtyřech. Chodí sama až od 15 měsíců. Každé dítě je jiné, já jsem se tím hodně trápila a nakonec se ukázalo, že zbytečně. Nenech se vystresovat, až se na to Kačenka bude cítit, začne se otáčet. Pořád ležet na zádech nezůstane, neboj 🙂 Mě zase říkali, že není dobré ten vývoj dítěte uspěchávat. Tehdy jsem jim moc nevěřila, ale dneska vidím, že měli pravdu. Malá je zdatnější než řada dětí jejího věku, na hřišti vyleze všude, všechno přejde, pouští se i tam, kam se bojí starší děti a zvládá v pohodě. Jen já trnu, aby někde nesletěla 🙂 Nikdo nevěří, že v roce se jen plazila po břiše.
