Ahoj holky,
tak se hlásím po delší odmlce už s miminkem v náručí! 😀 😀 😀 <:o) <:o) <:o)
Nakonec to probíhalo jinak než podle plánu, ale to tak bývá, naštěstí bylo vše v pořádku. 31.3. jsem měla jít na kontrolu a domluvit si termín porodu někdy kolem 5.4., termín podle UTZ byl 10.4. No a toho 31.3. nad ránem mi najednou odtekla plodová voda, takže jsme do porodnice vyrazili o pár hodin dříve a ne na kontrolu, ale rodit 😀 Malá byla tím KP a já prvorodička, takže to bylo bohužel císařem, to se nezměnilo. No ale zvládly jsme ho dobře, v podstatě to byl bezbolestný porod, ovšem raději bych rodila přirozeně… Jenom nás nerodila ta Grossmanová, Radusko, protože to vlastně nebylo v předem domluveném termínu, vlastně ani nevím, kdo mě rodil. Ale snad top udělal dobře 🙂 . Nacpaly toho do mě dost, nejmíň pět různých infuzí, preventivně antibiotika a 3 dny injekce proti bolestem. Subjektivně ty bolesti při porodu (cévkování, epidurál) i po porodu byly vcelku malé a v pohodě snesitelné. Nejvíc mě na tom císaři mrzelo, že manžel nemohl být přímo u porodu (ale choval malou bezprostředně po narození, dřív než já, je na to patřičně hrdý a udělal si k ní krásný vztah 🙂 ), že já jsem mimi neměla hned po porodu na bříšku (pár minut po porodu mi ji ukázali a pak asi za 30 min jsme byli všichni tři spolu u toho přikládání k prsu, asi tak půlhodinu) a hlavně že první dva dny jsem nebyla schopná kvůli pohyblivosti se o ni plně starat, takže mi ji nosili jen na kojení. To jsem teda obrečela. No ale miminko je úplně v pořádku, je to holčička Sára, porodní míry 3490 g a 47 cm. Takže váha pěkná, na to že se narodila o cca 10 dnů před termínem 🙂 . Po porodu prakticky ani neplakala, manžel poctivě choval a vítal ji na světě 🙂 Zato já jsem mnohé věci v porodnici obrečela, to ty hormony – brečela jsem střídavě štěstím a dojetím (při pohledu na ni) i z lítosti (že ji nemám hned od začátku u sebe apod.)
Domů nás pustili 5. den, pohyblivost i bolestivost se zlepšovala každým dnem a teď se už cítím úplně O.K.
JInak už jsem dala dudlíka, v jejích 10 dnech – sice se všude píše a i naše dětská dr. říkala, že první měsíc ne kvůli tomu, že to kazí techniku sání, ale dělala si dudlík z mého prsu, opakovaně se ho dožadovala, jinak plakala, a přitom u prsu se zklidnila a už nesála.
V porodnici se mi děsně nalila prsa, pěkně to bolelo a tlačilo a bylo to horké… naštěstí to do druhého dne ustoupilo. Kojíme přes kloboučky, mám na ni krátké bradavky a měla problémy se přisát. Ještě že existuje takové jednoduché řešení.
No, řešíme podobné problémy jako vy koncem ledna a v únoru, prostě klasika 🙂 Tak jsem si pročetla vaši diskuzi z tohoto období a moc mi to pomohlo 🙂
My už byly několikrát venku, vždy krásně usne a tvrdě spí. Teď o víkendu jsme byli oba dny na výletě, včera jsme ušli s kočárem nejmíň 5 km po krásné asfaltce v lesích. Tak snad jsme jí dopřáli zdravý vzduch 🙂 Neberu ji ale zatím zásadně mezi lidi (obchody, restaurace, prostě nic) a omezuju návštěvy, prý řádí dost virózy a taky chřipka B, to mi říkala dětská dr.
Mějte se krásně a snad zas někdy napíšu, ale zatím se sžíváme a já šetřím každou minutu, obdivuji maminky s více dětmi! Ale my ten rytmus taky najdeme 🙂
Lenka
